Nejlepším zdrojem vitamínů jsou čerstvé ovoce a zelenina. Toho lze v tomto letním období dobře využít. Odborníci totiž doporučují konzumovat spíše plody, které byly vypěstovány v blízkých krajinách a neputovaly z dalekých exotických zemí. Nejvhodnější jsou pak ty, které zrovna dozrály. Jsou cenově dostupnější, chutnější i výživnější. Některé potraviny , které jsou dlouho uskladňovány či déle převáženy, ztrácejí při převozu či skladování nejen chuť, ale i část vitamínů. Lze to dokázat například na bramborách. Po zimním uskladnění obsahují brambory již jen třetinu vitamínu C, než měly původně po sklizni.
Čím jsou ovoce a zelenina kratší dobu uskladněny či převáženy, tím méně ztratí na své hodnotě. Tím však odborníci nemíní zatracovat veškeré dovezené plody. V současné době je ale z jejich pohledu lepší využívat domácí zdroje. A pozor, i převozy po České republice mohou být dlouhé a potraviny nemusí být vždy správně uskladňovány. Při nákupu zkontrolujte, zda nejsou plody nedozrálé či nahnilé.
Proč jsou čerstvé plody vhodnější?
O příznivých účincích vitamínů z ovoce a zeleniny na zdraví se hovoří již mnoho let. A tak vědci i léčitelé z celého světa stále jejich účinky zkoumají. Vitamíny získané přírodní cestou mají jednu nespornou výhodu. Zatímco u synteticky vyráběných vitamínů, podávaných pravidla v tabletách, se musí dodržovat dávkování, plody obsahující přírodní vitamíny lze jíst podle chuti. Navíc přinášejí do organismu řadu látek, jejichž prospěšnost je již vědecky potvrzena. Tyto látky zesilují účinnost vitamínů, nazývají se fytoprotektivní a zatím jen málo z nich lze vyrobit uměle. Proto musí být základem jídelníčku a vitamínové přípravky "z lékárny" pak jen doplní vitamín do patřičné hodnoty. Samozřejmě v případech, je-li to třeba.
V ojedinělých případech čerstvé ovoce nelze do jídelníčku zařadit. Někteří z alegiků mohou mít po konzumaci ovoce nepříjemnou reakci. Ostatní by měli jíst s mírou ovoce, které obsahuje větší množství cukru. I ten může přispět ke vzniku obezit. Odborníci proto doporučují konzumovat spíše více zeleniny.
Vitamíny a minerály jsou nezbytnou součástí jídelníčku , jejich nedostatek může způsobit i vážná onemocnění. I menší nedostatek vyvolává například nevysvětlitelné pocity únavy. Proto by se přísun čerstvých potravin neměl podceňovat. Nevyváženým či nedostatečným zásobením vitamínů a minerálů jsou ohroženi lidé, kteří mají jednostranný jídelníček , ti, již drží redukční dietu, vegetariáni či vegani. Vyšší přísun především vitamínů C, B, A, hořčíku, zinku a některých dalších prvků zase potřebují lidé, kteří jsou v dlouhodobém stresu či napětí
Ještě více zeleniny a ovoce
Průměrný Čech sní za rok 85 kilogramů zeleniny a 72 kilogramů ovoce. V roce 1989 to bylo jen 69 kilogramů zeleniny a ovoce přibližně stejně jako v současnosti. Spotřeba zeleniny v posledních letech v České republice sice stoupá, přesto je však podle odborníků na výživu nedostačující. Dokonce tvrdí, že by bylo třeba množství zeleniny zdvojnásobit. V jídelníčku by se měla více objevovat košťálová a listová zelenina, jako je květák, brokolice, špenát či salát, ale i citrusové plody. Například v jižních zemích jako je Itálie zkonzumuje člověk 170 až 200 kilogramů ovoce a zeleniny za rok.
Mnoho odborníků považuje za jednu z nejzdravějších potravin brokolici. Má nízkou energetickou hodnotu, obsahuje i řadu látek, které působí jako prevence civilizačních chorob, tedy rakoviny či srdečních onemocnění. Jednou z nejdůležitějších složek je vláknina a vitamín C. Při správném a šetrném vaření ho organismu dodá více než citrusové plody.
[*]
Odborná spolupráce MUDr. Václava Kunová, nutriční poradce, členka Fóra zdravé výživy
SEZNAM
Angrešt (20 mg vitamínu C, 207 kJ/100 g). Obsahuje vitamín B1, pektin, vápník, železo, sodík, draslík a fosfor. Kyselou chuť způsobuje vysoký obsah kyselin (vinné, jablečné a citrónové), které mimo jiné příznivé účinky povzbuzují také chuť a urychlují trávení.
Borůvka (16 mg vitamínu C, 275 kJ/100 g), dále obsahuje vitamín B, draslík, vápník, fosfor a hořčík. Zlepšuje krevní oběh, pomáhá na potíže se zrakem, podporuje imunitu, působí proti infekcím močových cest, proti průjmům.
Broskev (10 mg vitamínu C, 219 kJ/100 g) a nektarinka (37 mg vitamínu C, 152 kJ/100 g) jsou dobrým zdrojem karotenů, které se mění na vitamín A.
Jablko (4,8 mg vitamínu C, 255 kJ/100 g) povzbudivě působí na nervovou soustavu, posiluje a pročišťuje organismus. Obsahuje vitamíny skupiny B.
Meruňka (6,5 mg vitamínu C, 239 kJ/100 g) obsahuje provitamín A, vitamíny skupiny B, minerály - draslík, fosfor, bór, vápník a železo. Sušená meruňka obsahuje železa ještě více. Reguluje trávení, zlepšuje zrak, přítomná vláknina snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
Malina (22,5 mg vitamínu C, 230 kJ/100 g) obsahuje vitamín E, fosfor, vlákninu. Její šťáva pročišťuje zažívací ústrojí a zmírňuje záněty močového měchýře. Maliny bývají úspěšné i při léčení zažívacích poruch a revmatismu.
Meloun (8 mg vitamínu C, 110 kJ/100 g) čerstvý je nejlepší zásobárnou vitamínu A, obsahuje i vitamín C, dále železo a mangan. Podporuje výměnu kyslíku mezi buňkami, zvyšuje srážlivost krve. Snižuje riziko mozkové mrtvice a infarktu.
Mrkev (4,9 mg vitamínu C, 188 kJ/100 g) vhodný zdroj vitamínu A. Chrání tělo před baktériemi a viry, posiluje zrak, umožňuje stálou obnovu buněk. Prospívá i kůži, má vliv na redukci akné.
Okurka (5,9 mg vitamínu C, 70 kJ/100 g) obsahuje vitamíny skupiny B, síru, mangan, fosfor, vápník a draslík. Má nízkou kalorickou hodnotu, proto se uplatňuje v redukčních dietách. Pomáhá tělu s vyplavováním škodlivin, podporuje funkci jater, léčí střevní potíže a infekce. Chladivé a léčivé účinky okurky se uplatňují v péči o pokožku, při léčbě oparů, ekzému, kopřivky.
Ostružina (18 mg vitamínu C, 200 kJ/100 g) obsahuje vitamíny B, K a další. Působí protizánětlivě. Používá se i na léčbu průjmu, slabosti a vyčerpání.
Paprika červená (161 mg vitamínu C, 121 kJ/100 g) a zelená (120 mg vitamínu C, 65 kJ/100 g). Dále obsahuje beta-karoten, který se v organismu mění na vitamín A. Bioflavonoidy obsažené v paprikách spolu s beta-karotenem působí jako antioxidanty, a tím pomáhají chránit před zhoubnými nádory. Chrání proti bakteriím a virům, posiluje zrak, chrání pokožku.
Rajče (22 mg vitamínu C, 103 kJ/100 g) je také zdrojem betakarotenu (lykopenu), vitamínu E a vápníku. Lykopen je antioxidant, který hraje významnou roli v boji proti některým nádorům.
Rebarbora (10 mg vitamínu C, 103 kJ/100 g) obsahuje vitamíny skupiny B, provitamín A, vápník, hořčík, draslík. Je bohatá na kyselinu šťavelovou. Syrová by se ale neměla jíst příliš často.
Rybíz černý (166 mg vitamínu C, 194 kJ/100g) je nejlepší zdroj vitamínu C z ovoce a zeleniny vůbec, vyniká i obsahem vlákniny (téměř 6 g/100 g) a vitamínu E. Červený rybíz má 33 mg vitamínu C ve 100 g.
Třešeň (9,4 mg vitamínu C, 268 kJ/100g) jsou dobrým zdrojem draslíku, který pomáhá správné činnosti srdce. Působí protizánětlivě, povzbuzují organismus. Odvar z listů má silné močopudné účinky.
Zelí (30 - 50 mg vitamínu C, 130 kJ/100 g) syrové zelí je jednou z nejzdravějších potravin. Obsahuje vitamín A, E, B a tři gramy vlákniny ve 100 g. Pomáhá při překyselení žaludku, pálení žáhy. Příznivě působí i na pokožku.
Kromě druhů zeleniny je dobré zaměřit se i na houby, jakékoli listové saláty a občas vyzkoušet i netradiční druhy nebo zvláštní kombinace (zeleniny a bylinky, zelenina a ovoce). Čím větší množství druhů zeleniny a ovoce se bude jíst, tím více se organismus může bránit vůči nepříznivým vlivům životního prostředí a civilizačním chorobám.AUTOR-WEB: www.ihned.cz
